Stavební spořitelny nejspíš zvýší úrok

31.08.2010 17:24

Stavební spořitelny a jejich klienti žijí v nejistotě - do Parlamentu míří vládní návrh, který má za úkol snížit státní podporu stavebního spoření na 2000 Kč a na úroky z vkladů zavést patnáctiprocentní daň. Pokud návrh projde, bude se týkat už podpory za letošní rok, která bude vyplácena v prvních měsících roku příštího. Ministr financí Miroslav Kalousek navíc plánuje další změny stavebního spoření na rok 2012. Tehdy možná dojde k dalšímu snížení státní podpory a navíc by mělo být stavební spoření omezeno na účely stavby či rekonstrukce nemovitosti. Dosud přitom stavební spoření slouží jako výhodný prostředek ke zhodnocení úspor. Ve hře je také možnost, že stavební spoření úplně zanikne nebo že na něj dostanou licenci všechny bankovní domy, nikoliv jen pět stávajících, které z licence doposud velmi těžily.

Zástupcům stavebních spořitelen se návrhy vlády pochopitelně nelíbí. Mají však jen velmi malou šanci s nimi něco udělat. V úvahu připadá napadení retroaktivity (změny se budou týkat již uzavřených smluv) u Ústavního soudu. Ministerstvo financí však má právní posudky, které dokládají, že použití triku s vysokou daňovou srážkou (50%) není protiprávní. Poslanci vládní koalice návrh nejspíš schválí.

Stavební spořitelny se tak budou muset snažit klienty udržet vlastními silami. Podle Vojtěcha Lukáše, předsedy Asociace stavebních spořitelen, je velmi pravděpodobné, že spořitelny budou bojovat vyššími úrokovými sazbami. Ty se momentálně pohybují mezi 2-3%. Mohly by se tak vyšplhat až ke 4%. Zvýšení úroku by se měli dočkat i klienti s uzavřenými smlouvami. Opatření ostatně bude namířeno právě na ně - spořitelny si nemohou dovolit jejich masový odchod. Neměly by pak na financování stavebních úvěrů. Podle Lukáše spořitelny na jeden stavební úvěr potřebují pět spořících klientů. Dvě třetiny klientů přitom od stavebních spořitelen může odejít prakticky okamžitě - už dosáhly cílové částky a takříkajíc přesluhují. To se jim za dosavadních výhodných podmínek vyplácelo, ale se snížením státní podpory a v případě, že by spořitelny nezareagovaly, by se tito klienti mohli začít poohlížet a využívat jiných spořících produktů. Například spořících účtů, kde by peníze neměly vázané vůbec nebo ne na tak dlouhou dobu a roční zúročení by se zase tolik nelišilo.

Zkrátka a dobře, zlatá éra stavebního spoření s největší pravděpodobností končí. Spořitelny se zřejmě ještě budou snažit zachraňovat co se dá, ale je pravdou, že český hypoteční trh začíná být tak rozvinutý, že si poradí i bez stavebního spoření.